cesty...

cesty...

pondělí 6. ledna 2014

Sbírka Tří králů – jak poznat podvod?



Chci psát aktuálně a zatím se mi to moc nedařilo. Ovšem, toto je alespoň malilinkatá náprava. 

Tříkrálová sbírka už nějaký ten čas funguje. Sama jsem s ní jako doprovod, letos poprvé, chodila minulý čtvrtek. Vím proto, jaké náležitosti jsou potřeba, jak to funguje a že musíte mít oprávnění. Na kasičce je číslo, to samé je i kartičce, kterou se případně prokazujete. A mnoho dalších údajů, jak prokázat pravost.




Jakým pro mě bylo překvapením, když jsem jeden večer seděla v restauraci, kam přišli takzvaní Tři králové, zazpívali a dožadovali se peněz. Proč takzvaní? Protože na otázku, kde mají doprovod, odpověděli, že čeká venku. Na otázku, kdo jim dělá doprovod, že prý rodiče. Kde mají číslo pokladničky, žádné nedostávali. A pokud myslíte, že to bylo věkem ,,dětí,, tak nebylo, jedno bylo větší něž já, tedy pokud to dítě bylo.


Proto je dobré, pokud nebydlíte na malé vesnici, kde se lidé znají, vědět pár věcí. Tři osoby dětského věku by měli s sebou mít doprovod starší 18-ti let, pokladnička by měla být opatřena kolkem města, mělo by na ní být číslo, které bude stejné jako na průvodce, kterou má doprovod u sebe. Na průvodce má být i jeho číslo OP, jméno, příjmení a bydliště, průvodka je malý papírek s logem charity.


Nechci vás ponoukat k nedůvěře, ale pokud hodláte na sbírku charity přispět, je fajn překontrolovat si, kam peníze vkládáte. Třeba ne celý tento tyjátr dělat kvůli 10 Kč, i když by jste na to pochopitelně nárok měli. Nám ale lidé dávali třeba i 100 Kč, někde i 200 Kč a více, proto než dáte peníze z ruky, je fajn vědět kam půjdou. A pro letošek platí, že sbírka se může konat mezi 1.1. a 14.1. 2014. Více info se můžete dozvědět na webu, třeba i výtěžek z vašeho okolí.

Rozhodně ale při naší cestě bylo milé, že lidé nabízeli pití, čaj, sušenky, cukroví ...někteří dokonce měli již předem nachystané pro děti 3 sáčky bonbónů, jinde zase 3 čokolády a tak. Proto všem, kteří přispěli a zejména těm, kteří připravili něco pro děti, DĚKUJI. 

ADVENTNÍ OCHRANOVSKÁ HVĚZDA



Hned za hranicemi ČR, cestou do Drážďan, jsem začala vídat v oknech domů zajímavé, ale především krásně barevné mnohostěnné hvězdy. Zářily žlutě, bílé i červeně, některé byly barevně kombinované. Jako právě ta, kterou jsem si koupila já. Ta je kombinací žluté a červené.


Začalo mi okamžitě vrtat hlavou, že to asi nebude náhoda, když hvězdu má skoro každý dům. Jeden v okně, jiný na verandě, další v předsíni, jinde je zase na balkóně nebo v zimní zahradě. Dokonce jsem zahlédla i kostel, který měl hvězdu ve věži. Po příjezdu na trhy jsem viděla, že hvězdy jsou také všude, zejména na tom starém trhu. Byl jimi ozdobený kostel, stánky, stromky,…V průběhu dne jsem pochopila, že hvězdy budou mít větší význam, než jen ozdoba a že se asi vzaly někde z historie.

Po příjezdu domů jsem si šla všechno ujasnit na google.cz a přímo na stránkách Drážďan jsem se dozvěděla, jak to s nimi tedy vlastně bylo.

Táááááákže, tyto mnohostranné hvězdy v základu tvořené archimedovským mnohostěnem – rombokubooktaedr, k Vánocům zcela bez pochyb patří. Vidět se dají nejvíce v okolí Saska. Uvádí se, že s vánočním svícnem a s krušnohorskými dřevěnými vyřezávanými ozdobami jsou tu, v Sasku, nejoblíbenější vánoční výzdobou.
Kde se tedy vzaly? Čechům přijde asi zvláštní, že hvězdy nepochází z Německa, ale spíše od nás.  Anglicky jsou totiž tyto hvězdy nazývány jako “Moravian Star”, což už samo od sebe napovídá, že původem jsou z Čech.


Uvádí se, že kolem roku 1722 se řada českých a moravských exulantů snažila uniknout před sankcemi za své náboženské vyznání. Většina těchto lidí byla z Jednoty bratrské nebo-li Moravské církve, tudíž tedy přívrženci protestantismu. Na což navazuje, že Sasko mělo protestantismus vždy v krvy, poskytlo proto obyvatelům útočiště. Tehdy mu vládl Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu. Mezi lety 1722 až 1732 tak byla mezi Žitavou a Budyšínem, východně od Šluknovského výběžku, založena obec Ochranov, německy Herrnhut.

Tyto hvězdy jsou v adventním čase k vidění i v protestanských kostelích, třeba právě v tom drážďanském kostele Kreuzkirche, kde jsem ji viděla já. V Herrnhutu se hvězdy vyrábí dodnes, na výrobě hvězd se podílí i místní chráněná dílna. Tradičním prodejním místem adventních hernhůtských hvězd je pak drážďanský vánoční trh Štrýclmarkt, ale i na ostatních saských vánočních trzích je můžete koupit.

neděle 29. prosince 2013

Česko německý souboj o Drážďany, aneb návštěva adventních trhů



Vystoupili jsme z auta zaparkovaného nedaleko hlavního nádraží in Dresden, nové části. A připojili se do neuvěřitelného štrůdlu lidí, kteří mířili na trhy. Bylo něco kolem 15 hodin odpoledne v sobotu. Horší čas jsme si už asi vybrat nemohli. Vypadalo to něco jako mravenci v zástupu. A jakmile se člověk dostal do davu, začal ho unášet…jen těžko se z proudu dalo vymanit.




Nejen místní asi ví, že v Dřážďanech je trhů několik, letos konkrétně 13, na každém náměstí jiný… Podle názvu trhu, nebo místa, kde se nachází, jsou i zdobené. Trh Štrýclmarkt byl poprvé roku 1434 a od té doby tato tradice trvá. Více o trzích a Drážďanech zde.





Chraň vás Bůh, tady někoho, kdo do vás strčí, dupne vám na nohu, nebo něco jiného, poslat od plných plic do prdele. Je totiž povětšinou stejně Čech. Tím mi to tak trochu připomíná dovolenou v Chorvatsku. Tam taky nemůžete nikomu vynadat, protože v tu chvílí místo toho, že si sami ulevíte, rozpoutáte mega hádku. Takže začíná platit, že svět je opravdu malý a to více, než by se mohlo zdát.






Těžko říci, jestli překvapením, nebo už standardem se stalo, že největší fronty jsou stejně u stánků s jídlem a alkoholem. Populární Bratwurst chce asi ochutnat každý a Gluklichwein und Bier si taky dá většina návštěvníků, nezůstávají u jednoho kousku. Překvapila mě také ale i cedule kde bylo originální pražské grilované prase - těžko říct, jestli jsme něčím takovým vyhlášení.




Jinak celkově můžu oproti loňsku říct, že se nám alespoň vydařilo počasí. Protože loni lilo celý den jak z konve, kdežto letos nelilo. Jenže nebyl ani sníh a tak atmosféra nebyla úplně dokonalá, leč byla. Výzdoba jednotlivých trhů se mi moc líbila a byla rozmanitá. Tak se pokochejte pár obrázky :-) a zkuste tam vyrazit přístí rok, nejlépe v týdnu.




neděle 15. prosince 2013

Zámek Moritzburg a příběh o Popelce



S partou kamarádů jsme původně chtěli jet na adventní trhy do Vídně. Jak to dopadlo? Jeli jsme do Drážďan. A pří té příležitosti jsme se rozhodli navštívit výstavu o Popelce na zámku v Moritzburgu, nedaleko Drážďan.   

Prvním překvapením bylo, že zámek není potřeba nějak komplikovaně hledat. Prostě přijedete do města a už ho vidíte na konci příjezdové cesty, stojí tam v celé své kráse. My přijeli na místní poměry evidentně brzo, kolem půl 11 a tak jsme měli štěstí, že zámek byl zrovna osvícený sluníčkem a nikde fronta.  Výstava trvá od až do 2. března 2014, otevřeno mají úterý až neděle 10-18 hodin a vstup je 7 Euro na osobu. 


Co na výstavě vůbec můžete vidět? Hlavním lákadlem jsou asi kostýmy použité ve filmu. Ovšem dozvíte se plno informací i o realizaci a komplikacích při natáčení, životopisy herců, můžete vidět trikovou kameru a dokonce najdete popis některých triků provedených ve filmu. Super je, že všechny informace jsou dostupné v češtině stejně tak i v němčině.  Prohlídka je přibližně na 2 hodiny, teda záleží na hustotě návštěvníků. 


Hlavním překvapením pro mě bylo, že kamera a světlo při natáčení poněkud skreslili barvy šatů nejen Popelky, ale i ostatních herců. Modrá je kolikrát bílá a zase naopak.



Jinak zámek vypadá ze všech stran stejně, rozdíl je jen, že ze tří čtvrtin ho obklopuje voda.  Přichází se k němu majestátnou alejí.  Na bočních schodech je také lákadlo pro turisty, kovový střevíček přidělaný ke schodu, každá žena může vyzkoušet, zda i ona by mohla býti Popelkou. (Střevíček jsem zkoušela já i další dvě slečny z výpravy a ani jedna jsme se na šířku do střevíčku nevešly.) 
Pokud budete mít cestu okolo, doporučuji navštívit právě alespoň okolní park a udělat si okružní procházku po hrázi.

Ještě poslední pohled.
A poznámka na závěr, příběh o Popelce ,,žije,, v mnoha zemích, jen se jmenuje pokaždé jinak. Ovšem stěžejní rysy zůstávají stejné.

PS: Víte co je nazýváno jako Popelkovský komplex?

pondělí 9. prosince 2013

Zase padaj ty bílý sračky...

,,Zase padaj ty bílý sračky" ano, tuto větu můžete slyšet nejčastěji od lidí, kteří bydlí v horách. Že vy sníh milujete? Jo, proč ne, pokud bydlíte ve městě. Pochopte, ty lidi, kteří dennodenně ručně vyhazují sníh ze150 metrů dlouhé příjezdové cesty k baráku. Kteří než ráno vyjedou do práce musí auto vyprostit ze 20 cm přimrzlé bílé peřiny sněhu. Pokud už se to povedene a dojedou na silnici neni žádným překvapením, že je neudržovaná a neprotažená. Protože jako každý rok, ano ,,silničáři jsou už připraveni na zimu...ale zaskočila je a nebyli na takovou situaci připraveni, protože zima je krutější než obvykle..."a mnoho dalších řečí následně slýcháme v médiích. Takže lidé z hor nejsou trvalým sněžením zrovna nadšeni.

Za to lidé, kteří si do hor přijedou v pátek jen si užít, zalyžovat si a zbytek komfortu mají v ceně ubytování, naprosto chápu. Mají z přívalu sněhu ooobrovskou radost, napadne prašan, bude freeride, daj svařáka nebo groček v bufetu. Pohodička, po lyžovačce véča a vyrazej někam pořádně zapařit. V neděli si zabalí svoje sakypaky a mizej zase do města, kde jim na cesto do práce stačí polobotky.  :-D

Já nejsem pro ani proti sněhu. Každé období má svoje, jak roční, tak životní :-D A hlavně člověk je tvor věčně nespokojený a tak v zimě je zima a moc sněhu, v létě je teplo a moc vedro,...pořád stejný.