Jak si (NE)vylepšit šlehačku?

Přátelé a kamarádi, jednoho dne mě honila mlsná a tak jsem se rozhodla, že si dám šlehačku. Už delší dobu jsem ji totiž nekonzumovala, svoji stravu jsem dost upravila. 

A tak proto asi na ní přišla chuť. Ale ne na tu hnusnou chemickou z láhve ve spreji, kterou koupíte v každém obchodě. 

Zašla jsem si na nákup, pořidila si smetanu ke šlehání a přemýšlela jsem, jestli si ji mám dát raději s ovocem a zmrznou, nebo s palačinkama. 

Výsledkem mého rozmýšlení bylo, že celou ji stejně nesnim a i když ji hezky vyšlehám, do zítra změní konzistenci a nebude to už ono. Jak to vyřešit? Napadlo mě, že teda poprvé vyzkouším ztužovač šlehačky.

Šlehačka byla kvalitní, tučná jako prase 33%. Aby jste to chápali, já mám na té čerstvé šlehačce ráda tu původní chuť, bez cukru a dalších přísad. A to byl evidentně kámen úrazu. 

Vylila jsem obsah kelímku do nádoby ke šlehání, přidala ztužovač a vyšlehala. 

1. - na pohled to vypadalo spíš jako lepidlo, než jako nadýchaná slehačka, 

2. - chuťově totální hnus, šlehačka dostala sladkou chuť a to už bylo zlé.

Kde zbytek tohoto pokusu skončil asi nemusím dvakrát říkat. 

Se zájmem jsem se mrkla na složení ztužovače, abych věděla, co už příště nepoužiju. Byl tam modifikovaný bramborový škrob, cukr, a stabilizátor - fosforečnan vápanetý - E 341, jaké překvapení.

Zajímavé je, že tento fosforečnan je v podstatě ve všech jídlech. A také jsem našla nesrovnalost, kde na sáčku smeta-fixu od Dr. Oetkera je uvedeno složení s fosforečnanem vápenatým - E 341a na webu mají ve šložení glycerofosforečnan vápenatý - E 383. Jaký je mezi tím rozdíl? Skóre škodlivosti. Zatím co E 341 má skóre škodlivosti 2, tak E 383 má skóre škodlivosti 1. 

Co tedy doopravdy je ve šložení SMETA-FIXu?

Možná se vám bude hodit, stejně jako mně, web, kde můžete čekovat, která éčka jsou škodlivá. A nebo ať aspoň víte, co jíte. 

Foto: www.sxc.hu

Kam pro plíseň? do obchoďáku...

Pokud vás tento titulek zaráží, zamyslete se! Nakonec zjistíte, že je to pravda... Ruku na srdce, kdo z vás si opravdu zkouší taneční boty v ponožkách? Ne, každý kdo potřebuje, aby mu seděly, zkouší je naboso. Kolik lidí si tak ty jedny boty může vyzkoušet?

A co oblečení? Kolik lidí si za den vyzkouší tričko v krámě v obchodním centru? Nebo oblíbené zkoušení čepic a paruk. To je teď moderní, protože na sociální sítě se to prostě dává, kdo ze slečen nemá fotku v obří beranici a nejlépe jen ve spodním prádle s našpulenou pusou, je out. 

Ale to jsem malinko odbočila. Téma přenosu plísní a dalších parazitů, jako je veš, se třeba budu věnovat jindy.

Tento článeček vznikl jako reakce na plíseň, kterou jsem našla v obchodě s jídlem. Jak to celé začalo? Vydala jsem se nakupovat do obchodu s jídlem, který spadá pod ochodní řetězec z Německa. Což samo o sobě není ani tak důležité, jako to co jsem našla. Prostě jsem procházela mezi regály a takových těch koších s mišmaš zbožím ležela poměrně hezká modrá plastová dóza. Prodávala se s nějakým obsahem a tak jsem ze zvědavosti zamířila podívat se, co to je. Jaké bylo moje překvapení, když obsahem byly kakaové muffiny s parádní plísní ! Ale né jen nějaké ďubky, nebo flíčky, ale pořádný kožich z plísně. Ostatně, mrkněte se. (Ještě, že už mají ty mobily tak dobré foťáky :-D) 

Co dodat, plíseň si domů můžete přinést zadarmo na sobě, v zelenině za pár kaček, ale už i v totálně chemických muffinech. Ale nekupte to za 59,90 Kč. Proto, než si něco osvojíte, pořádně si to prohlédněte.