cesty...

cesty...

pondělí 20. dubna 2015

S kamínkem nebo bez...

Zaujalo vás někdy u někoho na zubech něco lesklého? Máte dvě možnosti, mohla to být plomba :-D nebo přilepený kamínek na zubu.


Chvíli jsem se pracovala u zubaře jako zdravotní sestra, teda u zubařky. :-) Jako záskok za sestru, která dříve pracovala na interně a tady v ordinaci jí to příšlo moc nudné. Podotýkám, vzdělání na to mám. A kdo by při takové příležitosti nevyzkoušel, co se dá. Já teda jo.  A tak jsme se jednoho krásného dne vrhly na přilepení kamínku mně na zuby. Trvalo to asi 5 minut i s vlezením a slezením ze zubařského křesla. Kamének drží už asi 2 rokem a vše je v pohodě. 

Ano, zub okolo se mi nekazí, pořádně a pečlivě ho totiž čistím. Jestli nevíte jak na to, psala jsem to v jednom ze starších článků. Podotýkám, že kamínek neni od Swarovského a podobně, nevěřila jsem totiž, že by takhle držel a měla jsem strach z toho, že jednoho dne upadne a já ho spolknu. Drží však jako přibitý. 

Co vy, máte nějakou ozdobu na zubech?

středa 18. února 2015

Lorna Byrne vyprodaná za 24 minut...

Zprvu se mi na ní moc nechtělo, jsem sice duchovní člověk (nebo si to alespoň myslím), ale andělům jsem stále nepřišla na chuť tak, abych se na Lornu musela za každou cenu dostat. A když už se mi chtělo, zase nebyly lístky...

Lorna Byrne při natáčení spotu na knihu. Zdroj: www.andelevmychvlasech.cz


Přemýšlíte, kam že se mi to moc nechtělo a co do toho motám anděli? Lorna Byrne je uznávaná a celosvětově známá irská mystička, která napsala několik knih o andělěch...Lorna neměla lehký osud, vdala se, manžel byl stále nemocný, následně zemřel a zanechal jí se čtyřmi dětmi. Lorna tvrdí, že vidí anděly stejně, jako vidí lidi, kteří stojí  před ní. A tom napsala několik knih, ale nejznámější je Andělé v mých vlasech, ta se stala opravdu mezinárodním bestsellerem. 

No a já se tedy po přečtení webu, který propaguje její díla, práci a život v ČR, rozhodla na její přednášku jít. (Zaujalo mě, že i výše zmiňovaný web o Lorně založili dva muži.)Vždyť přeci navštíví Prahu, to se nestává často.
Jenže ejhle. Předprodej lístků začínal v neděli 15. února v 10 hodin. Avšak v 10:24 už bylo vyprodáno. Takovýhle fofr o lístky jsem ještě nezažila. Čekuju tedy i nadále facebook, ticketstream. A já i kolegyně doufáme, že se nám na ní lístků nakonec dostane. 

Držíte nám palce? Znáte Lornu? Případně, povedlo se vám na ní sehnat lístky?

středa 1. října 2014

Jak obarvit obočí?

Stejně jako většina brunet jsem i já obarvená  :-) ( nebo alespoň přibarvená),  protože moje přírodní barva vlasů je špinavý blond . Tím pádem moje obočí je světlé a nevýrazné. Po pár letech ranního domalovávání obočí tužkou jsem se rozhodla, obočí si obarvit. A to ani nemluvím o tom, že vždy byl problém vybrat si vůbec vhodnou barvu tužky, která by vypadala alespoň trochu přirozeně k moji barvě pleti a k barvě vlasů. 



Šla jsem tedy do drogérie s tím, že určitě chci barvu hnědou a né černou. Úplně mi totiž vadí, když je někdo peroxid blond a má obočí černé jako úhel. Ale, proti gustu.... Takže v drogérii na maloměstě pochopitelně měli jen černou, tak jsem na hnědou čekala týden. Každopádně jsem nakonec ukoupila SWISS O PAR za 189  Kč. Je to barva jak na obočí, tak na řasy. 



Jelikož jsem nikdy takovéhle barvení nepodnikala, přečetla jsem si nejprve návod k použití, což  obvykle nedělám :-) Znělo to celkem srozumitelně, ...Nejdříve okolí obočí natřít mastným krémem, aby se barva nechytla i tam. Pak obočí důkladně potřít tekutinou z lahvičky 1. Podle toho jak dlouho necháte tekutinu č.1 působit, tak vám pak chytne ta hnědá barva. Takže v praxi potřebujete rychle natřít jedno obočí a hned druhé. Počkat nějakých 20 vteřin a potom vzít na hřebínek, který je součástí balení, barvu a tu nanést na obočí. Jako první na to, které jste jako první natřela tekutinou 1. Protože jinak bude každé jinak barevné. Barvu jsem nanesla, nechala asi 20 vteřin působit a zase sundala dolu. Smyla jsem normálním tekutým mýdlem v pohodě dolů. Odstín byl tmavší, než jsem předpokládala, ale jde jen o cvik. Poslední barvení jsem už zvládla na pohodu.

Na barvení řas budu asi potřebovat pomoc, ale uvidíme...

Jaké máte zkušenosti vy? Barvíte si doma řasy i obočí nebo chodíte na kosmetiku? Jakou používáte barvu? Podělte se v komentářích....

čtvrtek 31. července 2014

Jak vybělit zuby?

Po delší odmlce mám zase čas a chuť něco napsat. Pár kamarádů se mě po rozeslání emailu s návodem, jak pečovat o zuby, ptalo jestli vím, jak si zuby vybělit. Samozřejmě, že když člověk na zubním, byť i jen chvíli, pracuje, ledasco vyzkouší. Takže já si zuby bělila. I když, prý to nebylo potřeba, říkala lékařka a kamarádka v jednom :-)


Můžu vám dát asi milion návodů od tzv. alternativních jako je jedlá soda, která se má přidat do pasty, popel z cigaret do pasty, až po bělící zubní pasty a různé vodičky. 
Ale já vyzkoušela originální sadu na bělení zubů Opalescence. Doporučuje se to pouze lidem s tzv. intaktním chrupem - tedy bez kazů, případně s kazy, ale vyvrtanými a zaplněnými buď amalgánem, nebo bílou plombou. 

Co je k tomu tedy potřeba? Jak jsem psala kompletně vyspravený chrup. Dále peníze a alespoň dvě návštěvy zubaře, který tuto možnost bělení nabízí. 
Pokud máte tedy zuby opravené, zubař vám musí udělat tzv. odlitky (otisky) chrupu, shodné jako na protézu. Většinou se odlívají do alginátové zubní hmnoty, ta může mít různou barvu i příchuť. Tento prášek sestra smíchá s vodou v daném poměru, kašovitou hmotu nanese na otiskovací lžíci - horní dolní a dá vám jí do pusy. Hmotu na lžíci budete v puse mít, dokud nebude tuhá, je potřeba, aby otisk zubů byl přesný. Je možné, že zejména u horní lžíce se budete nadavovat, účinné proti tomu je dýchat a reflex potlačit. Takže, když už jsou otisky na světě, odešlou se a tím prozatím vaše práce skončila.


A začala v laboratoři, musí totiž podle otisku vašeho chrupu vyrobit umělé vaničny, které si pak na zuby nasadíte s materiálem, který je bělí. Já použila přípravek, který mi byl doporučen Opalescence 15%, všechny informace o výrobcích lze získat na webu.


Byla a jsem spokojená. Špičáky totiž, ať jsem je čistila jakkoliv, vždycky měly malinko žlutý nádech. 
Jak vlastně probíhá samotné bělení? Vyčistíte si důkladně zuby, kartáčkem, mezizubním kartáčkem a nití. Pak do vaniček nanasete samotný bělící gel a nasadíte si na zuby. Případné přetečení gelu na dásně je potřeba otřít. Na zubech je potřeba, aby bělení účinkovalo alespoň osm hodin. Je proto nejlepší nanášet si ho na noc. Důležité je i nepít - tím se totiž může částečně bělící přípravek vypláchnout. 
Ráno je potom potřeba vaničky sundat, pořádně vymýt a nechat uschnout. Zuby vyčistit a pořádně vypláchnout. Po dobu 24 hodin po sundání bělení nejíst červenou řepu, nepít červené víno a nekonzumovat potraviny, které by mohly sklovinu obarvit. Stejně tak je vhodné nepožívat nic kyselého  :-) 

Jinak dalším zajímavým webem a pomocníkem vám může být i krásný úsměv. 

Máte taká zkušenosti s bělením zubů? Pastou, nebo něčím jiným? A funguje to? Podělte se s námi o zkušenost v komentářích. 

úterý 18. března 2014

Oceán na konci uličky, existuje?



Je země placatá, nebo kulatá? Je možné, aby byl oceán ukrytý v blátěném rybníčku? Může být někdo nesmrtelný? To jsou otázky nad nimiž alespoň párkrát za život přemýšlíme.

Ilustrační foto. Zdroj: www.sxc.hu


Nemůžu soudit za vás, zda tuto knihu, Oceán na konci uličky, znáte, či ne. Ale autora Neila Gaimana asi většina lidí, kteří se jen trochu sledují Tv, nebo rádi čtou fantasy, znají.  Možná o tom ani nevědí, jeho kniha byla totiž předlouhou pro film Hvězdný prach. A s Rogerem Avarym spolupracoval na filmu Beowulf.
Knihu, kterou vám chci já doporučit, je právě Oceán na konci uličky. Možná se ptáte, proč?. Jasně, že se nebude líbit každému, ale dle mého si ji ráda přečte poměrně široká věková skupina. Myslím, že zaujme děti i dospělé, kór ty, kteří mají ráda fantasy a občas rádi utečou do jiného světa.

,,Byl to jen takový malý rybníček kačák vzadu za farmou. Nebyl příliš velký. Lettie Hempstoková říkala, že je to oceán, ale já jsem věděl, že je to hloupost. “
Vyprávění knihy se v podstatě odehrává ústy hlavního hrdiny, který se začne vzpomínkami vracet do svého dětství.  Velkou roli v něm hrají jeho rodiče, sestra, vychovatelka - Ursula, a tři generace žen rodiny Hempstokových. Babička, matka a dcera Lettie, která je pro hrdinu asi nejpodstatnější a je jí jedenáct let. Otázkou je, jak dlouho jí je jedenáct let?  :-) Hlavní hrdina je introvertní chlapec, zálibu má ve čtení knížek a komixů, miluje kočky a nemá přátelé. Je poměrně snadné vidět shodné rysy s autorem knihy samotným. 

Ilustrační foto. Zdroj: www.sxc.hu


V knize najdeme spoustu odkazů na další díla Batmana, série knih o Narnii, celé album Gilberta a Sullivana, divadelní hru Iolante, Mission: Impossible, Sandie to prokoukla.
Vyskytuje se zde i spoustu zajímavých stvoření jako Rejnovlk, blechy – stvoření nepodobající se blechám jak je známe, …. Přechody světů nejsou také pro tuto knihu neznámé, hranice pozemků je právě hranice světů....Může vás překvapit, že z farmy Hempstokových jsou vidět dva měsíce, babička Hempstoková stříhá a sešívá čas a nebo že z blátěného rybníčku se stává oceán.

V podstatě se dá říci, že kniha jako taková oslavuje dětství, ukazuje na jeho pomíjivost. Jasně se ukazuje, že děti ještě nemají stvořené umělé hranice a je pro ně možné, uskutečnitelné, téměř vše. Celkově je to balanc na hranici reality a místy se děj podobá hororu, o tom není sporu. Ale kouzla, zázraky, vzpomínky - vše je s trochou fantazie možné.

Otázkou mimo jiné zůstává: zda-li má představovat trojice žen v rodině trojjedinost, nebo tři role v životě ženy, kterými projde: žena panna, žena matka, žena stařena?

Jak jsem se ke knize dostala já? Na doporučení kamaráda a jsem za to hodně ráda :-)  Zase po delší době jsem si přečetla výbornou knihu, která mě vytrhla z každodenní všednosti.  Měla jen jednu chybu, vydržela mi dva dny. (byla krátká) :-) 

Pokud jste ji také někdo četl, budu ráda pokud se se mnou podělíte v komentářích o dojmy!


,,Samozřejmě, že se netvoři bojí,“ odpověděla Lettie. „Proto jsou netvoři. A pokud jde o dospělé…“ Odmlčela se a zamnula si svůj pihovatý nos prsty. Pak: „Teď ti povím něco důležitého. Dospělí uvnitř taky jako dospělí nevypadají. Zvnějšku jsou velcí a bezohlední, a vždycky vědí, co mají udělat. Uvnitř vypadají tak, jak vypadali vždycky. Jako vypadali, když byli zhruba ve tvém věku. Pravda je, že žádní dospělí nejsou.“ (str. 117)