Jak si správně čistit zuby?

Ilustrační foto. Zdroj: www.sxc.hu

Víte JAK a ČÍM si správně čistit zuby? 

Pokusím se vám dát rychlokurz, který stručně shrnu do pár bodů.

Jelikož  jsem měla denně na očích zuby lidí různého věku, jsem s politováním hodná konstatovat, že nezáleží na věku – neboť ať děti tak důchodci nezvládají základní pravidla zubní /ústní/ hygieny.

Rozhodla jsem se vás tedy alespoň informovat a základ vysvětlit.

Takhle NEMÁ vypadat váš kartáček. Zdroj: www.sxc.hu

Co k tomu potřebujete?

A) potřebujete správný kartáček – CURAPROX super soft – měkké štětiny, českou levnější alternativou tohoto kartáčku je SPOKAR super soft. Pokud se štětiny roztřepí, je třeba kartáček vyměnit. Zpočátku se vám to asi stane, lidé jsou zvyklí na kartáček tlačit. Co si ovšem většina populace neuvědomuje, zuby se nečistí silou a tvrdostí stětin. Záleží na počtu štětin v kartáčku a na frekvenci a počtu tahů, kterými zuby přečistíme.

B) mezizubní kartáček – pochopitelně je několik velikostí, GUM světle zelený (menší), tmavě zelený (větší), to jsou v podstatě jednorázové kartáčky z papíru a gumy. Nebo se dají pořídit od CURAPROXU, tam už je velký výběr velikostí, barev a podobně.

C) mezizubní nit – voskovaná je potřeba, aby snáze proklouzla mezi zuby. Fluorovaná, protože pomůže ochránit mezizubní prostory od kazu. Zubní nit je správné použít alespoň 3x týdně a mezizubní kartáček alespoň jednou denně.

Elektrický kartáček také není vhodný. Zdroj: sxc.hu

D) pasta – nejlépe ELMEX, pro bezproblémová uživatele. Pro uživatele homeopatik už ji dělají i bez mentolu. Ale jinak pokud vyloženě netrpíte paradentózou, na pastě až tolik nezáleží. A je potřeba varovat, že i u lidí, kteří paradentózu mají je vhodná návštěva zubaře a konzultace s ním, jestli je zrovna pro váš chrup ta pasta vhodná. Mnoho lidí s paradentózou, totiž tuto pastu používá, naordinuje si ji samo, ale už jim nedochází, že jak stahuje dáseň k zubním krčkům, tak sice dásně nekrvácí, ale hromadu bakterií účinky pasty uzavřely v dásni.

E) ELMEX GEL – jednou týdně se nanáší na řádně vyčištěné zuby – mineralizuje sklovinu a brání kazům, počáteční kazy dokáže mineralizovat a zastavit. Dobré je tento zvyk si ustálit třeba v neděli.  Pravda, je že tento gel něco stojí, ale považte, používá se jednou týdně a dává se ho méně než hrachová kulička, takže opravdu vydrží.

Ústní voda je v podstatě zbytečná, některé dokonce rozežírají zubní sklovinu. A pokud si nevyčištěná ústa se zubním plakem vypláchnete ústní vodou, dokonce vám to urychlí proces tvorby zubního kamene.

Takto také NEMÁ vypadat váš kartáček. Zdroj: www.sxc.hu

Chrup je třeba správně čistit, úhel kartáčku s dásní by měl být asi 45 stupňů a na jednom místě provést alespoň 15 tahů. Zuby je pochopitelně nutné čistit z obou boků a i na žvýkací ploše. Pro detailisty, ano i přední horní a dolní zuby je potřeba čistit jakoby zezadu.

Pokud by Vás pochopitelně zajímalo do detailu, jak na to, tak je vhodné vyhledat dentální hygienistku a domluvit si návštěvu.

Péče o dětský chrup je v čištění stejná. Ovšem existují dětské kartáčky CURAPROX. Jejich velikost je přizpůsobená dětskému chrupu. Pasty pro děti rovněž vyrábí elmex a jsou odstupňované podle věku.

Snad jsem vás moc nezdržela, něčemu jste se přiučili a přeju pěkné zdravé zuby. Protože pokud se o ně nebudete starat, dopadnete takto nebo hůře.

RTG snímek. Zdroj: www.scx.hu

Jak si (NE)vylepšit šlehačku?

Přátelé a kamarádi, jednoho dne mě honila mlsná a tak jsem se rozhodla, že si dám šlehačku. Už delší dobu jsem ji totiž nekonzumovala, svoji stravu jsem dost upravila. 

A tak proto asi na ní přišla chuť. Ale ne na tu hnusnou chemickou z láhve ve spreji, kterou koupíte v každém obchodě. 

Zašla jsem si na nákup, pořidila si smetanu ke šlehání a přemýšlela jsem, jestli si ji mám dát raději s ovocem a zmrznou, nebo s palačinkama. 

Výsledkem mého rozmýšlení bylo, že celou ji stejně nesnim a i když ji hezky vyšlehám, do zítra změní konzistenci a nebude to už ono. Jak to vyřešit? Napadlo mě, že teda poprvé vyzkouším ztužovač šlehačky.

Šlehačka byla kvalitní, tučná jako prase 33%. Aby jste to chápali, já mám na té čerstvé šlehačce ráda tu původní chuť, bez cukru a dalších přísad. A to byl evidentně kámen úrazu. 

Vylila jsem obsah kelímku do nádoby ke šlehání, přidala ztužovač a vyšlehala. 

1. - na pohled to vypadalo spíš jako lepidlo, než jako nadýchaná slehačka, 

2. - chuťově totální hnus, šlehačka dostala sladkou chuť a to už bylo zlé.

Kde zbytek tohoto pokusu skončil asi nemusím dvakrát říkat. 

Se zájmem jsem se mrkla na složení ztužovače, abych věděla, co už příště nepoužiju. Byl tam modifikovaný bramborový škrob, cukr, a stabilizátor - fosforečnan vápanetý - E 341, jaké překvapení.

Zajímavé je, že tento fosforečnan je v podstatě ve všech jídlech. A také jsem našla nesrovnalost, kde na sáčku smeta-fixu od Dr. Oetkera je uvedeno složení s fosforečnanem vápenatým - E 341a na webu mají ve šložení glycerofosforečnan vápenatý - E 383. Jaký je mezi tím rozdíl? Skóre škodlivosti. Zatím co E 341 má skóre škodlivosti 2, tak E 383 má skóre škodlivosti 1. 

Co tedy doopravdy je ve šložení SMETA-FIXu?

Možná se vám bude hodit, stejně jako mně, web, kde můžete čekovat, která éčka jsou škodlivá. A nebo ať aspoň víte, co jíte. 

Foto: www.sxc.hu

Kam pro plíseň? do obchoďáku...

Pokud vás tento titulek zaráží, zamyslete se! Nakonec zjistíte, že je to pravda... Ruku na srdce, kdo z vás si opravdu zkouší taneční boty v ponožkách? Ne, každý kdo potřebuje, aby mu seděly, zkouší je naboso. Kolik lidí si tak ty jedny boty může vyzkoušet?

A co oblečení? Kolik lidí si za den vyzkouší tričko v krámě v obchodním centru? Nebo oblíbené zkoušení čepic a paruk. To je teď moderní, protože na sociální sítě se to prostě dává, kdo ze slečen nemá fotku v obří beranici a nejlépe jen ve spodním prádle s našpulenou pusou, je out. 

Ale to jsem malinko odbočila. Téma přenosu plísní a dalších parazitů, jako je veš, se třeba budu věnovat jindy.

Tento článeček vznikl jako reakce na plíseň, kterou jsem našla v obchodě s jídlem. Jak to celé začalo? Vydala jsem se nakupovat do obchodu s jídlem, který spadá pod ochodní řetězec z Německa. Což samo o sobě není ani tak důležité, jako to co jsem našla. Prostě jsem procházela mezi regály a takových těch koších s mišmaš zbožím ležela poměrně hezká modrá plastová dóza. Prodávala se s nějakým obsahem a tak jsem ze zvědavosti zamířila podívat se, co to je. Jaké bylo moje překvapení, když obsahem byly kakaové muffiny s parádní plísní ! Ale né jen nějaké ďubky, nebo flíčky, ale pořádný kožich z plísně. Ostatně, mrkněte se. (Ještě, že už mají ty mobily tak dobré foťáky :-D) 

Co dodat, plíseň si domů můžete přinést zadarmo na sobě, v zelenině za pár kaček, ale už i v totálně chemických muffinech. Ale nekupte to za 59,90 Kč. Proto, než si něco osvojíte, pořádně si to prohlédněte.

Sbírka Tří králů – jak poznat podvod?

Chci psát aktuálně a zatím se mi to moc nedařilo. Ovšem, toto je alespoň malilinkatá náprava. 

Tříkrálová sbírka už nějaký ten čas funguje. Sama jsem s ní jako doprovod, letos poprvé, chodila minulý čtvrtek. Vím proto, jaké náležitosti jsou potřeba, jak to funguje a že musíte mít oprávnění. Na kasičce je číslo, to samé je i kartičce, kterou se případně prokazujete. A mnoho dalších údajů, jak prokázat pravost.

Jakým pro mě bylo překvapením, když jsem jeden večer seděla v restauraci, kam přišli takzvaní Tři králové, zazpívali a dožadovali se peněz. Proč takzvaní? Protože na otázku, kde mají doprovod, odpověděli, že čeká venku. Na otázku, kdo jim dělá doprovod, že prý rodiče. Kde mají číslo pokladničky, žádné nedostávali. A pokud myslíte, že to bylo věkem ,,dětí,, tak nebylo, jedno bylo větší něž já, tedy pokud to dítě bylo.

Proto je dobré, pokud nebydlíte na malé vesnici, kde se lidé znají, vědět pár věcí. Tři osoby dětského věku by měli s sebou mít doprovod starší 18-ti let, pokladnička by měla být opatřena kolkem města, mělo by na ní být číslo, které bude stejné jako na průvodce, kterou má doprovod u sebe. Na průvodce má být i jeho číslo OP, jméno, příjmení a bydliště, průvodka je malý papírek s logem charity.

Nechci vás ponoukat k nedůvěře, ale pokud hodláte na sbírku charity přispět, je fajn překontrolovat si, kam peníze vkládáte. Třeba ne celý tento tyjátr dělat kvůli 10 Kč, i když by jste na to pochopitelně nárok měli. Nám ale lidé dávali třeba i 100 Kč, někde i 200 Kč a více, proto než dáte peníze z ruky, je fajn vědět kam půjdou. A pro letošek platí, že sbírka se může konat mezi 1.1. a 14.1. 2014. Více info se můžete dozvědět na webu, třeba i výtěžek z vašeho okolí.

Rozhodně ale při naší cestě bylo milé, že lidé nabízeli pití, čaj, sušenky, cukroví ...někteří dokonce měli již předem nachystané pro děti 3 sáčky bonbónů, jinde zase 3 čokolády a tak. Proto všem, kteří přispěli a zejména těm, kteří připravili něco pro děti, DĚKUJI. 

ADVENTNÍ OCHRANOVSKÁ HVĚZDA

Hned za hranicemi ČR, cestou do Drážďan, jsem začala vídat v oknech domů zajímavé, ale především krásně barevné mnohostěnné hvězdy. Zářily žlutě, bílé i červeně, některé byly barevně kombinované. Jako právě ta, kterou jsem si koupila já. Ta je kombinací žluté a červené.

Začalo mi okamžitě vrtat hlavou, že to asi nebude náhoda, když hvězdu má skoro každý dům. Jeden v okně, jiný na verandě, další v předsíni, jinde je zase na balkóně nebo v zimní zahradě. Dokonce jsem zahlédla i kostel, který měl hvězdu ve věži. Po příjezdu na trhy jsem viděla, že hvězdy jsou také všude, zejména na tom starém trhu. Byl jimi ozdobený kostel, stánky, stromky,…V průběhu dne jsem pochopila, že hvězdy budou mít větší význam, než jen ozdoba a že se asi vzaly někde z historie.

Po příjezdu domů jsem si šla všechno ujasnit na google.cz a přímo na stránkách Drážďan jsem se dozvěděla, jak to s nimi tedy vlastně bylo.

Táááááákže, tyto mnohostranné hvězdy v základu tvořené archimedovským mnohostěnem – rombokubooktaedr, k Vánocům zcela bez pochyb patří. Vidět se dají nejvíce v okolí Saska. Uvádí se, že s vánočním svícnem a s krušnohorskými dřevěnými vyřezávanými ozdobami jsou tu, v Sasku, nejoblíbenější vánoční výzdobou.

Kde se tedy vzaly? Čechům přijde asi zvláštní, že hvězdy nepochází z Německa, ale spíše od nás.  Anglicky jsou totiž tyto hvězdy nazývány jako “Moravian Star”, což už samo od sebe napovídá, že původem jsou z Čech.

Uvádí se, že kolem roku 1722 se řada českých a moravských exulantů snažila uniknout před sankcemi za své náboženské vyznání. Většina těchto lidí byla z Jednoty bratrské nebo-li Moravské církve, tudíž tedy přívrženci protestantismu. Na což navazuje, že Sasko mělo protestantismus vždy v krvy, poskytlo proto obyvatelům útočiště. Tehdy mu vládl Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu. Mezi lety 1722 až 1732 tak byla mezi Žitavou a Budyšínem, východně od Šluknovského výběžku, založena obec Ochranov, německy Herrnhut.

Tyto hvězdy jsou v adventním čase k vidění i v protestanských kostelích, třeba právě v tom drážďanském kostele Kreuzkirche, kde jsem ji viděla já. V Herrnhutu se hvězdy vyrábí dodnes, na výrobě hvězd se podílí i místní chráněná dílna. Tradičním prodejním místem adventních hernhůtských hvězd je pak drážďanský vánoční trh Štrýclmarkt, ale i na ostatních saských vánočních trzích je můžete koupit.