Je země placatá, nebo kulatá? Je možné, aby byl oceán ukrytý
v blátěném rybníčku? Může být někdo nesmrtelný? To jsou otázky nad nimiž alespoň párkrát za život přemýšlíme.
Ilustrační foto. Zdroj: www.sxc.hu |
Nemůžu soudit za vás, zda tuto knihu, Oceán na konci uličky, znáte, či ne. Ale
autora Neila Gaimana asi většina lidí, kteří se jen trochu sledují Tv, nebo
rádi čtou fantasy, znají. Možná o tom
ani nevědí, jeho kniha byla totiž předlouhou pro film Hvězdný prach. A s Rogerem Avarym spolupracoval na
filmu Beowulf.
Knihu, kterou vám chci já doporučit, je právě Oceán na konci uličky. Možná se ptáte, proč?. Jasně, že se nebude
líbit každému, ale dle mého si ji ráda přečte poměrně široká věková skupina.
Myslím, že zaujme děti i dospělé, kór ty, kteří mají ráda fantasy a občas rádi
utečou do jiného světa.
,,Byl to jen takový malý rybníček kačák vzadu za farmou. Nebyl příliš velký. Lettie Hempstoková říkala, že je to oceán, ale já jsem věděl, že je to hloupost. “
Vyprávění knihy se v podstatě odehrává ústy hlavního hrdiny,
který se začne vzpomínkami vracet do svého dětství. Velkou roli v něm hrají jeho rodiče,
sestra, vychovatelka - Ursula, a tři generace žen rodiny Hempstokových.
Babička, matka a dcera Lettie, která je pro hrdinu asi nejpodstatnější a je jí
jedenáct let. Otázkou je, jak dlouho jí je jedenáct let? :-) Hlavní hrdina je introvertní chlapec, zálibu má
ve čtení knížek a komixů, miluje kočky a nemá přátelé. Je poměrně snadné
vidět shodné rysy s autorem knihy samotným.
Ilustrační foto. Zdroj: www.sxc.hu |
V knize najdeme spoustu odkazů na další díla Batmana,
série knih o Narnii, celé album Gilberta a Sullivana, divadelní hru Iolante,
Mission: Impossible, Sandie to prokoukla.
Vyskytuje se zde i spoustu zajímavých stvoření jako Rejnovlk,
blechy – stvoření nepodobající se blechám jak je známe, …. Přechody světů
nejsou také pro tuto knihu neznámé, hranice pozemků je právě hranice světů....Může vás překvapit, že z farmy Hempstokových jsou vidět dva měsíce, babička Hempstoková stříhá a sešívá čas a nebo že z blátěného rybníčku se stává oceán.
V podstatě se dá říci, že kniha jako taková oslavuje dětství, ukazuje
na jeho pomíjivost. Jasně se ukazuje, že děti ještě nemají stvořené umělé hranice
a je pro ně možné, uskutečnitelné, téměř vše. Celkově je to balanc na hranici reality a místy se děj podobá hororu, o tom není sporu. Ale kouzla, zázraky, vzpomínky - vše je s trochou fantazie možné.
Otázkou mimo jiné zůstává: zda-li má představovat trojice žen v rodině trojjedinost, nebo tři role v životě ženy, kterými projde: žena panna, žena matka, žena stařena?
Jak jsem se ke knize dostala já? Na doporučení kamaráda a jsem za to hodně ráda :-) Zase po delší době jsem si přečetla výbornou knihu, která mě vytrhla z každodenní všednosti. Měla jen jednu chybu, vydržela mi dva dny. (byla krátká) :-)
Pokud jste ji také někdo četl, budu ráda pokud se se mnou podělíte v komentářích o dojmy!
,,Samozřejmě, že se netvoři bojí,“ odpověděla Lettie. „Proto jsou netvoři. A pokud jde o dospělé…“ Odmlčela se a zamnula si svůj pihovatý nos prsty. Pak: „Teď ti povím něco důležitého. Dospělí uvnitř taky jako dospělí nevypadají. Zvnějšku jsou velcí a bezohlední, a vždycky vědí, co mají udělat. Uvnitř vypadají tak, jak vypadali vždycky. Jako vypadali, když byli zhruba ve tvém věku. Pravda je, že žádní dospělí nejsou.“ (str. 117)