Česko německý souboj o Drážďany, aneb návštěva adventních trhů

Vystoupili jsme z auta zaparkovaného nedaleko hlavního nádraží in Dresden, nové části. A připojili se do neuvěřitelného štrůdlu lidí, kteří mířili na trhy. Bylo něco kolem 15 hodin odpoledne v sobotu. Horší čas jsme si už asi vybrat nemohli. Vypadalo to něco jako mravenci v zástupu. A jakmile se člověk dostal do davu, začal ho unášet…jen těžko se z proudu dalo vymanit.

Nejen místní asi ví, že v Dřážďanech je trhů několik, letos konkrétně 13, na každém náměstí jiný… Podle názvu trhu, nebo místa, kde se nachází, jsou i zdobené. Trh Štrýclmarkt byl poprvé roku 1434 a od té doby tato tradice trvá. Více o trzích a Drážďanech zde.

Chraň vás Bůh, tady někoho, kdo do vás strčí, dupne vám na nohu, nebo něco jiného, poslat od plných plic do prdele. Je totiž povětšinou stejně Čech. Tím mi to tak trochu připomíná dovolenou v Chorvatsku. Tam taky nemůžete nikomu vynadat, protože v tu chvílí místo toho, že si sami ulevíte, rozpoutáte mega hádku. Takže začíná platit, že svět je opravdu malý a to více, než by se mohlo zdát.

Těžko říci, jestli překvapením, nebo už standardem se stalo, že největší fronty jsou stejně u stánků s jídlem a alkoholem. Populární Bratwurst chce asi ochutnat každý a Gluklichwein und Bier si taky dá většina návštěvníků, nezůstávají u jednoho kousku. Překvapila mě také ale i cedule kde bylo originální pražské grilované prase - těžko říct, jestli jsme něčím takovým vyhlášení.

Jinak celkově můžu oproti loňsku říct, že se nám alespoň vydařilo počasí. Protože loni lilo celý den jak z konve, kdežto letos nelilo. Jenže nebyl ani sníh a tak atmosféra nebyla úplně dokonalá, leč byla. Výzdoba jednotlivých trhů se mi moc líbila a byla rozmanitá. Tak se pokochejte pár obrázky :-) a zkuste tam vyrazit přístí rok, nejlépe v týdnu.

Zámek Moritzburg a příběh o Popelce

S partou kamarádů jsme původně chtěli jet na adventní trhy do Vídně. Jak to dopadlo? Jeli jsme do Drážďan. A pří té příležitosti jsme se rozhodli navštívit výstavu o Popelce na zámku v Moritzburgu, nedaleko Drážďan.   

Prvním překvapením bylo, že zámek není potřeba nějak komplikovaně hledat. Prostě přijedete do města a už ho vidíte na konci příjezdové cesty, stojí tam v celé své kráse. My přijeli na místní poměry evidentně brzo, kolem půl 11 a tak jsme měli štěstí, že zámek byl zrovna osvícený sluníčkem a nikde fronta.  Výstava trvá od až do 2. března 2014, otevřeno mají úterý až neděle 10-18 hodin a vstup je 7 Euro na osobu. 

Co na výstavě vůbec můžete vidět? Hlavním lákadlem jsou asi kostýmy použité ve filmu. Ovšem dozvíte se plno informací i o realizaci a komplikacích při natáčení, životopisy herců, můžete vidět trikovou kameru a dokonce najdete popis některých triků provedených ve filmu. Super je, že všechny informace jsou dostupné v češtině stejně tak i v němčině.  Prohlídka je přibližně na 2 hodiny, teda záleží na hustotě návštěvníků. 

Hlavním překvapením pro mě bylo, že kamera a světlo při natáčení poněkud skreslili barvy šatů nejen Popelky, ale i ostatních herců. Modrá je kolikrát bílá a zase naopak.

Jinak zámek vypadá ze všech stran stejně, rozdíl je jen, že ze tří čtvrtin ho obklopuje voda.  Přichází se k němu majestátnou alejí.  Na bočních schodech je také lákadlo pro turisty, kovový střevíček přidělaný ke schodu, každá žena může vyzkoušet, zda i ona by mohla býti Popelkou. (Střevíček jsem zkoušela já i další dvě slečny z výpravy a ani jedna jsme se na šířku do střevíčku nevešly.) 

Pokud budete mít cestu okolo, doporučuji navštívit právě alespoň okolní park a udělat si okružní procházku po hrázi.

Ještě poslední pohled.

A poznámka na závěr, příběh o Popelce ,,žije,, v mnoha zemích, jen se jmenuje pokaždé jinak. Ovšem stěžejní rysy zůstávají stejné.

PS: Víte co je nazýváno jako Popelkovský komplex?

Zase padaj ty bílý sračky...

,,Zase padaj ty bílý sračky" ano, tuto větu můžete slyšet nejčastěji od lidí, kteří bydlí v horách. Že vy sníh milujete? Jo, proč ne, pokud bydlíte ve městě. Pochopte, ty lidi, kteří dennodenně ručně vyhazují sníh ze150 metrů dlouhé příjezdové cesty k baráku. Kteří než ráno vyjedou do práce musí auto vyprostit ze 20 cm přimrzlé bílé peřiny sněhu. Pokud už se to povedene a dojedou na silnici neni žádným překvapením, že je neudržovaná a neprotažená. Protože jako každý rok, ano ,,silničáři jsou už připraveni na zimu...ale zaskočila je a nebyli na takovou situaci připraveni, protože zima je krutější než obvykle..."a mnoho dalších řečí následně slýcháme v médiích. Takže lidé z hor nejsou trvalým sněžením zrovna nadšeni.

Za to lidé, kteří si do hor přijedou v pátek jen si užít, zalyžovat si a zbytek komfortu mají v ceně ubytování, naprosto chápu. Mají z přívalu sněhu ooobrovskou radost, napadne prašan, bude freeride, daj svařáka nebo groček v bufetu. Pohodička, po lyžovačce véča a vyrazej někam pořádně zapařit. V neděli si zabalí svoje sakypaky a mizej zase do města, kde jim na cesto do práce stačí polobotky.  :-D

Já nejsem pro ani proti sněhu. Každé období má svoje, jak roční, tak životní :-D A hlavně člověk je tvor věčně nespokojený a tak v zimě je zima a moc sněhu, v létě je teplo a moc vedro,...pořád stejný.